|
|
Různé psychologické aspekty dětské kresby
Kotenová, Nikola ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Šturma, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na psychologické aspekty kresby předškolních dětí z úplných a neúplných rodin. V teoretické části je dětská kresba popsána jako jeden ze základních projevů sémiotické funkce a je zdůrazněn její význam v procesu kognitivního zrání. Také je věnována pozornost kresbě jako projektivní diagnostické metodě. V empirické části jsou interpretovány kresby dětí různého věku předškolního období z úplných a neúplných rodin s důrazem na kognitivní zralost jedince a rodinné vztahy s respektem k projektivní funkci kresby. Výsledky mohou přispět k lepšímu poznání dětského vnímání díky interpretaci různých kreseb.
|
|
|
Interpretace kresby začarované rodiny v kontextu sociální práce s pěstounskými rodinami
Gazdová, Marie ; Novák, Petr (vedoucí práce) ; Drahoňovský, Jan (oponent)
Bakalářská práce bude zaměřena na metodu kresby začarované rodiny. V teoretické části se věnuji pojmům týkající se rodiny. Dále se zabývám náhradní rodinnou péčí, jejími formami, vnímání rodinné péče atd. Také teoretický text obsahuje přiblížení k tématu dětské kresby, zejména její vývojové fáze, kresbě rodiny a kresbě začarované rodiny. Praktická část se zabývá kresbou začarované rodiny s dětmi z pěstounských rodin a rozhovory s nimi. Dále se práci objevují kazuistiky dětí, jež byly vybrané do výzkumu. U kresby začarované rodiny, je podstatné, že dítě může projevit svůj pohled na jednotlivé členy rodiny pomocí začarování jich do zvířete. Kresba v mé výzkumné části slouží k poznání dětské osobnosti, především k jeho vztahů mezi členy rodiny a k jeho celkovému prožívání při kresbě. Také jsem se zaměřila na dětský vývoj dítěte a vliv náhradní rodinné péče. Klíčová slova Rodina, náhradní rodinná péče, dítě, dětská kresba, kresba rodiny, kresba začarované rodiny
|
|
|
Kresba jako prostředek ke zjištění znalostí žáků o stavbě buňky
VLČKOVÁ, Barbora
Tato bakalářská práce se zaměřuje na využití kresby jako prostředku ke zjištění znalostí žáků o stavbě buňky. Cílem práce je zkoumat, jak kresba může sloužit jako nástroj pro získávání informací o znalostech žáků a také hodnotit úroveň vědomostí o buňce u žáků 6. ročníku. Výzkumu se zúčastnilo 41 respondentů ze dvou základních škol. Pro sběr dat od respondentů byl použit dotazník, který obsahoval tři části. V první části byli respondenti dotazováni na základní informace o sobě následované otázkami týkajícími se jejich zájmu o kreslení. Druhá část dotazníku ověřovala pomocí otevřených a uzavřených otázek znalosti týkající se buňky. V poslední části měli respondenti prostor pro nakreslení a popsání organel živočišné a rostlinné buňky. Dotazník byl respondentům podán dvakrát. Poprvé měli ukázat své znalosti bez jakékoliv přípravy. Při druhé návštěvě škol byl respondentům poskytnut naučný text o buňce, doprovázený obrázky jednotlivých buněk, který jim umožnil rychle se seznámit se základními informacemi o buňce. Následně vyplňovali tentýž kvíz. Výsledky ukazují, že kresba může být efektivním nástrojem pro zjišťování znalostí žáků o stavbě buňky. Žáci se prostřednictvím kresby vyjadřují a zobrazují své představy o buňce. Velká většina respondentů si myslí, že jim kresby výrazně přispívají k učení. První kvíz dopadl průměrně. U většiny otázek alespoň půlka respondentů odpověděla správně. U druhého kvízu bylo zaznamenáno zlepšení výsledků. Vyhodnocení třetí částí dotazníku bylo provedeno na základě předem stanovených kritérií. Až na jednu výjimku každý respondent zakreslil do buňky alespoň jádro. Většina respondentů zakreslila do buňky více než jednu organelu.
|
|
| |
|
| |
|
|
Kresba jako prostředek ke zjištění znalostí žáků o vnitřní a vnější stavbě ryb
VAŠKOVÁ, Iveta
Cílem diplomové práce bylo analyzovat kresby vnitřní a vnější stavby těla ryb, které vytvoří žáci na vybraných základních školách v Jihočeském kraji. Do výzkumu bylo celkem zapojeno 127 respondentů ze čtyř základních škol a jednoho víceletého gymnázia. Pro získání dat byl použit dotazník, který se skládal ze tří částí. První část byla zaměřena na demografické údaje o respondentovi. Druhá část obsahovala úkol, v němž žáci měli nakreslit vnější stavbu těla ryby a dbát přitom na správné umístění všech ploutví. Ve třetí části dotazníku se nacházela předtištěná silueta ryby (kapra), do níž měli žáci správně zakreslit předem vybrané orgány (srdce, mozek, žaludek, střeva, játra, ledvinu, plynový měchýř, žábry a postranní čáru). Při vyhodnocování kreseb z druhé části dotazníku bylo zjištěno, že nejčastěji znázorněným druhem ryby byl kapr. Většina žáků měla problém se zakreslením správného počtu ploutví a s jejich správným umístěním. Ve třetí části dotazníku žáci nejčastěji zakreslili a správně umístili mozek, naopak nejméně zakresleným orgánem byla játra a nejčastěji chybně zakresleným orgánem byla ledvina. Na základě zjištěných dat byly navrženy aktivity, které by mohly pomoci při výuce tohoto tématu v hodinách přírodopisu. Tři vybrané aktivity byly představeny učitelům z praxe za účelem získání jejich reflexe. Na základě informací od učitelů a pilotního ověření dvou aktivit byla sepsána metodická doporučení, popřípadě byly aktivity ještě mírně modifikovány. Přínos diplomové práce lze spatřovat v reálném využití teoretických poznatků tématu a aktivit, které lze využít v praxi při výuce přírodopisu na základních školách. Pro odbornou i širokou veřejnost by mohly být zajímavé výsledky práce, které se mohou stát podkladem nejen ke zlepšení výuky tohoto tématu, ale i pro navazující výzkumy využívající kresbu jako nástroj pro zjišťování znalostí žáků.
|
|
|
Rozvoj grafomotorických schopností u dětí předškolního věku
Marková, Kateřina ; Felcmanová, Lenka (vedoucí práce) ; Valešová Malecová, Barbara (oponent)
- česky Název práce: Rozvoj grafomotoriky u dětí předškolního věku Diplomová práce je zaměřena na téma rozvoje grafomotorických schopností u dětí předškolního věku. Teoretická část práce je věnována popisu předškolního a mladšího školního věku a toho co s tímto období souvisí - Rámcovému vzdělávacímu programu předškolního vzdělávání a pojmu školní připravenosti a školní zralosti včetně její diagnostiky. Druhá půlka teoretické části popisuje samotnou oblast grafomotorických schopností - vývoj grafomotoriky a její rozvoj, dětskou kresbu a její vývoj, a nakonec také přehled možných potíží a poruch v oblasti grafomotoriky. Praktická část práce se věnuje prezentaci výsledků dotazníkového šetření s rodiči dětí předškolního věku. Jeho cílem bylo zjistit úroveň informovanosti a zájmu těchto rodičů o rozvoj grafomotoriky jejich dětí v předškolním věku. Klíčová slova: Dítě předškolního a mladšího školního věku, školní připravenost, školní zralost, předškolní vzdělávání, dětská kresba, porucha grafomotorických schopností
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.